Upozornění: zájemcům doporučuji přečíst tuto stránku až po první terapii.

Můžete mne vyléčit?

Ne. Léčí lékař, já podporuji vaše zdraví.

Uzdravíte mne?

Ne. Je-li to vůbec možné, tak se uzdravíte sám, musíte chtít, něco pro to dělat a já vám k tomu dopomůžu.

Můžete mi pomoci s akutními stavy?

Ano, jako doplněk k léčbě zdravotníky. Smyslem terapie je, aby akutní příznaky odezněly a tím klient získal čas pro řešení příčin akutního stavu. Akutní problémy bez vyřešení příčiny se bohužel vrací, proto je nezbytné se problémem dále zabývat i po odeznění akutní fáze tak, aby se pokud možno už nevrátil.

Můžete mi pomoci s dlouhodobými/chronickými obtížemi?

Ano, opět jako doplněk k léčbě zdravotníky. Tyto obtíže se řeší déle, pracujeme s velmi jemnými silami v nás, které potřebují klid a čas. Problémy se dlouhá léta vytvářely a žádný terapeut je nedokáže odfouknout mávnutím proutku.

Mohu něco urychlit?

Určitě. Hodně pomoci si můžete uvědoměním problému (myšlenkové pojmenování toho, co a proč se stalo), postupnou změnou svých návyků, změnou jednání, které problém vytvořilo. Jde o proces, který u každého klienta trvá jinak dlouho. Může to probíhat třeba stylem dva kroky vpřed jeden vzad, chvíli rychle, chvíli pomalu v závislosti na tom, jak silná traumata se zpracovávají. Občas máme sklon se chovat podle starých návyků a někdy se jich těžko vzdáváme. Součástí terapie bývá také podpůrný hovor, který umožní klientovi obrátit jeho pozornost dovnitř jeho těla. Doba terapie je v měsících, často se stává, že si člověk uvědomí zmizení obtíží až pohledem zpátky, s překvapením, že to či ono už nemá, nezažívá, dlouho se mu nestalo.

Co to je práce na sobě?

Rozumím tím aktivitu klienta, chuť narovnat sebe k přirozenému stavu, odstraňovat nechtěné vzorce vlastního jednání, které klienta omezují natolik, že jeho pocity jsou vnímány jako slabé a/nebo naopak velmi silné, nebo že mu chybí radost ze života. Takový klient obvykle na sobě dlouhodobě pracuje různými metodami a dotyk terapeuta je jen jednou z nich.

Je možné řešit něco přednostně ?

Obvykle klient přijde s konkrétní obtíží v určitém místě těla, například že trpí častou opakovanou migrénou. Soustavnou prací v tomto případě jsme zjistili, že příčina ležela v oblasti malé pánve. Ano, je možné pracovat na něčem přednostně, ale bývá lepší zaobírat se opravdovou příčinou a ne místem projevu obtíží. Místo s obtížemi je pouze důsledek například traumatické události.

Co mám dělat, když si myslím, že by bylo lepší, aby terapeut udělal něco jiného?

Říct mi to, nejlépe hned na stole, zvážím to. Určujícím pro terapii je ale vaše tělo, a je možné, že s místem, se kterým chcete pracovat, nebudu pracovat v daný moment, protože prioritní je jiné místo.

Mám nějak pomáhat myšlením při terapii?

Není to potřeba. Důležité je, kam směrujeme svou pozornost. Myšlení nejsme my, to je jenom jedna z možností, jak uchopit okolní svět. Myšlení nás odvádí od regeneračních procesů.

Mohu při terapii meditovat?

Není to potřeba.

Nedaří se mi se osvobodit od sebekontroly. Mám si uvolňovat cestu v sobě příkazem?

Sebekontrola je následek minulého zranění, kdy člověk nechce něco připustit, zažít a proto kontroluje sebe, je to strach. Lze sice příkaz účinně použít, ale tím si posilujete sebekontrolu. Lepší je pracovat nejdříve terapiemi a postupně zpracovat tento strach, trvá to déle, ale přílišná sebekontrola postupně slábne.

Pomáhá terapie na alergie?

Ano, je podpůrná k léčbě.

Nedaří se mi uvolnit, co s tím?

Mějte se sebou trpělivost. Mohlo by pomoci si doma dopřát hodinku klidový režim, osvobozený od starostí běžného dne. Na člověka působí i to, čemu věnujeme pozornost, pomůže například vzpomenout si na něco příjemného, potěšujícího, zůstat s tím, zaobírat se tím.

K čemu je terapeut?

Většina lidí není zvyklá poslouchat a respektovat své tělo, jeho potřeby. V naší kultuře nedáváme dostatečný prostor svému tělu aby se mohlo regenerovat, známe jen spánek a i ten zkracujeme nebo jinak omezujeme (hluk, čas, kvalita). Naše pozornost směřuje k tomu, abychom dosáhli cíle (výplata, dům…) a vydrželi útrapy na zvolené cestě (neposloucháme, co nám tělo říká, například když chce odpočívat, reagovat na počínající nemoc nebo regenerovat přetížená místa v těle). Při terapii dosažení cíle neplatí, tam je pánem tělo a vše se děje podle něj, terapeut vytváří bezpečný prostor pro regenerační procesy. Nejsme obvykle schopni sami sobě takový prostor vytvořit, terapeut klientovi ano.

Chci terapii častěji, než po 14 dnech, je to možné třeba týdně nebo častěji?

Ano, ale zpočátku to nedoporučuji. Podstatné je, že pravidelnost má tělo rádo a že je třeba mu nechat nějaký čas, aby po terapii mohlo najít novou rovnováhu.

Chci terapii méně často než po 14 dnech, třeba jednou měsíčně, ročně?

Jak budete chtít. Kranio vzorce rozpouští, ale klienti si často tvoří nové. Když bude prodleva příliš dlouhá, tak může zpracování traumat probíhat pomaleji.

Bojím se, že si nemohu dovolit chodit často.

Zkušenost Daniela – „pochopil jsem, že terapii potřebuju, chci-li svůj život zlepšit a zachovat si své zdraví. Tak jsem si přál dodatečný finanční příjem 2.000 a byl jsem ochoten něco ve svém životě změnit. Když věříte svému přání, tak narazíte na příležitost, která vám ho může splnit. Povedlo se mi to překvapivě brzy a pořád to trvá.“

Můžete přijít ke mne domů?

Obecně to nevítám, cesta k vám a od vás znamená odmítnout jednoho až dva jiné klienty, kteří potřebují terapii stejně jako vy. Výjimky jsou možné – velmi výjimečně.

Mohu se naučit to, co umí terapeut?

Ano, ano a ne. Ano, ruce každého z nás mají stejné možnosti (je třeba alespoň krátké školení), většinu lidí to hodně překvapuje a ptají se, zda i oni mohou – ano, mohou. Ano, terapii můžete udělat svému partnerovi, a je dokonce možné udělat terapii sám sobě, protože každý ví nejlíp, kde ho něco tlačí. Budete-li chtít, poradím vám, hurá do toho. A odpověď je i „ne“, protože každý terapeut se toho za svou praxi naučil hodně, viděl hodně, má za sebou mnoho kurzů a má ojedinělé, nenapodobitelné vlohy v některé oblasti.

Co znamená „tady a teď“ ?

Je to vyjádření toho, že když se zaobíráte tím, co právě vnímáte, jste přítomni nejvíce jak to je možné. Není to přemýšlení, emoce, vzpomínka, představa. Když se přistihnete, že nejste přítomni, třeba o něčem přemýšlíte, tak se zasmějte, netlačte nijak na sebe, klidně vše pusťte z hlavy, i své chtění, i tento odstavec a zkuste vnímat přítomné kvality znovu.